A když se přibližují k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, posílá dva ze svých učedníků
2
a říká jim: "Jděte do té vesnice před vámi, a hned jak do ní vejdete, naleznete uvázané oslátko, na které se ještě nikdo z lidí neposadil. Odvažte je a přiveďte.
3
A jestliže vám někdo řekne: 'Co to děláte?' řekněte: 'Pán je potřebuje a hned je sem zase pošle.'"
4
Odešli a nalezli oslátko uvázané u dveří venku na ulici a odvázali je.
5
A někteří z těch, kteří tam stáli, jim říkali: "Co to děláte, že odvazujete to oslátko?"
6
Oni jim řekli, jak řekl Ježíš, a ti je nechali.
7
A přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili na ně svá roucha a on se na ně posadil.
8
A mnozí rozprostřeli na cestu svá roucha, jiní pak ratolesti, které nařezali na polích.
9
Ti, kteří šli vpředu, i ti, kteří šli za ním, křičeli: "Hosanna! Požehnaný, který přichází ve jménu Pána!
10
Požehnané přicházející království našeho otce Davida! Hosanna na výsostech!"
11
A vstoupil do Jeruzaléma do chrámu a rozhlédl se po všem. Protože již bylo pozdě, vyšel s Dvanácti do Betanie.
12
Když vyšli následujícího dne z Betanie, dostal hlad.
13
A z dálky uviděl fíkovník mající listí a přišel, zdali v něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic kromě listů; nebylo totiž období fíků.
14
I řekl mu: "Kéž již nikdy v tomto věku z tebe nikdo nejí ovoce." A jeho učedníci to slyšeli.
15
A přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět ty, kteří v chrámu prodávali a nakupovali, a převrhl stoly směnárníků a sedadla prodávajících holoubata.
16
A nedovoloval, aby někdo pronesl nějakou nádobu skrze chrám.
17
Učil a říkal jim: "Což není napsáno: 'Můj dům bude nazván domem modlitby pro všechny národy'? Vy jste jej však učinili jeskyní lupičů."
18
Uslyšeli to přední kněží a učitelé Písma a hledali, jak by ho zahubili, neboť se ho báli; celý ten zástup byl totiž nad jeho učením ohromen.
19
Když nastal večer, vycházeli ven z města.
20
A když šli ráno kolem, uviděli ten fíkovník uschlý od kořenů.
21
Petr se rozpomenul a řekl mu: "Rabbi, hleď, ten fíkovník, který jsi proklel, je uschlý."
22
Ježíš jim na to řekl: "Mějte víru Boží.
23
Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: 'Zvedni se a vrhni se do moře' a nezapochyboval by ve svém srdci, ale věřil by, že co říká, se děje, bude mu to dáno.
24
Proto vám pravím, všechno za cokoliv se modlíte a co žádáte, věřte, že jste přijali, a bude vám to dáno.
25
A kdykoliv stojíte a modlíte se, odpouštějte, máte-li proti někomu něco, aby i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vám vaše přestoupení. "
26
Jestliže však vy neodpouštíte, ani váš Otec, ten v nebesích, neodpustí (ta) vaše přestoupení.}
27
A přišli opět do Jeruzaléma, a když se procházel v chrámu, přišli k němu přední kněží, učitelé Písma a starší
28
a říkali mu: "V jaké pravomoci to činíš? A kdo ti dal tuto pravomoc, abys to činil?"
29
Ježíš jim řekl: "Zeptám se vás na jednu věc; odpovězte mi a řeknu vám, v jaké pravomoci to činím.
30
Byl Janův křest z nebe nebo z lidí? Odpovězte mi."
31
Začali se mezi sebou přít a říkali: "Řekneme-li: 'Z nebe', řekne: 'Proč jste mu tedy neuvěřili?'
32
Máme říci: 'Z lidí'?" Báli se zástupu, neboť všichni skutečně měli za to, že Jan byl prorok.
33
Odpověděli tedy Ježíšovi: "Nevíme." A Ježíš jim řekl: "Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci to činím."
