Byly dva dny před hodem velikonočního beránka a svátky Nekvašených chlebů. Přední kněží a učitelé Písma hledali, jak by se ho lstí zmocnili, aby ho zabili.
2
Říkali totiž: "Ne během svátku, aby snad nebylo pozdvižení lidu."
3
Když byl v Betanii v domě Šimona malomocného a byl u stolu, vešla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého, velmi drahého nardového oleje; rozbila tu nádobku a vylila na jeho hlavu.
4
Někteří se mezi sebou rozhořčovali: "K čemu je ta ztráta oleje?
5
Vždyť se ten olej mohl prodat za víc než tři sta denárů a ty dát chudým!" A hněvali se na ni.
6
Ježíš řekl: "Nechte ji. Proč jí působíte těžkosti? Vykonala na mně dobrý skutek.
7
Vždyť chudé máte vždycky s sebou, a kdykoli chcete, můžete jim dobře učinit; mne však nemáte vždycky.
8
Učinila, co mohla; předem pomazala mé tělo olejem k pohřbu.
9
Amen, pravím vám, kdekoli po celém světě bude vyhlášeno evangelium, bude se také na její památku mluvit o tom, co tato žena učinila."
10
A Juda Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k předním kněžím, aby jim ho vydal.
11
Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili mu dát peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
12
Prvního dne Nekvašených chlebů, když obětovali velikonočního beránka, říkají mu jeho učedníci: "Kam chceš, abychom odešli a připravili ti k jídlu velikonočního beránka?"
13
I poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: "Jděte do města a potká vás člověk nesoucí džbán vody. Jděte za ním
14
a kam vejde, řekněte hospodáři: 'Učitel říká: Kde je moje místnost, kde bych se svými učedníky pojedl velikonočního beránka?'
15
A on vám ukáže velkou horní místnost, již prostřenou a připravenou, a tam nám připravte jídlo."
16
Učedníci vyšli, přišli do města a nalezli vše, jak jim řekl, i připravili velikonočního beránka.
17
Když nastal večer, přichází s Dvanácti.
18
A když byli u stolu a jedli, Ježíš řekl: "Amen, pravím vám, že jeden z vás, který se mnou jí, mne vydá."
19
Začali se rmoutit a jeden po druhém mu říkali: "Snad ne já?"
20
On jim řekl: "Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí v míse.
21
Syn člověka opravdu odchází, jak je o něm napsáno, běda však onomu člověku, skrze kterého je Syn člověka vydáván. Bylo by mu lépe, kdyby se onen člověk nenarodil."
22
A když jedli, vzal chléb, požehnal a rozlomil, dal jim a řekl: "Vezměte, toto je mé tělo."
23
A vzal kalich, vzdal díky a dal jim a napili se z něj všichni.
24
A řekl jim: "Toto je má krev [nové] smlouvy, která se vylévá za mnohé.
25
Amen, pravím vám, že se již jistě nenapiji z plodu révy až do onoho dne, kdy jej budu pít nový v Božím království."
26
A zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.
27
A Ježíš jim říká: "Všichni ode mne odpadnete, neboť je napsáno: 'Budu bít pastýře a ovce se rozptýlí.'
28
Ale po mém zmrtvýchvstání půjdu před vámi do Galileje."
29
Petr mu říkal: "I kdyby všichni odpadli, já ne!"
30
A Ježíš mu říká: "Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dříve než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty se mne třikrát zřekneš."
31
On však mluvil důrazně: "I kdybych musel s tebou zemřít, určitě se tě neodřeknu." Podobně mluvili i všichni ostatní.
32
A přicházejí k místu, které se jmenuje Getsemane. A říká svým učedníkům: "Posaďte se zde, než se pomodlím."
33
A vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a začal se děsit a být stísněný.
34
Říká jim: "Má duše je zarmoucená až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!"
35
Trochu poodešel, padal na zem a modlil se, aby ho, je-li to možné, minula tato hodina.
36
Říkal: "Abba, Otče, tobě je všechno možné, přenes tento kalich ode mne, ale ne, co chci já, ale co ty."
37
A přichází a nalézá je spící. Říká Petrovi: "Šimone, spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu probdít?
38
Bděte a modlete se, abyste nepřišli do zkoušky. Duch je sice ochotný, ale tělo slabé."
39
A opět odešel a pomodlil se, říkaje stejnou prosbu.
40
A opět, když přišel, nalezl je spící; měli velmi těžká víčka a nevěděli, co by mu odpověděli.
41
A přichází po třetí a říká jim: "Ještě spíte a odpočíváte? To stačí. Přišla ta hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
42
Vstávejte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mne vydává."
43
A hned, zatímco ještě mluvil, přichází Juda, jeden z Dvanácti, a s ním zástup od předních kněží, učitelů Písma a starších, s meči a holemi.
44
Ten, který ho vydával, měl s nimi takto domluvené znamení: "Kterého políbím, ten to je. Zmocněte se ho a bezpečně odvádějte!"
45
Když přišel, hned k němu přistoupil a říká: "Rabbi!" A vřele ho políbil.
46
Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
47
Kdosi z přítomných tasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho.
48
Ježíš jim na to řekl: "Vyšli jste s meči a holemi jako na lupiče, abyste mne zatkli.
49
Den co den jsem vyučoval u vás v chrámě a nezmocnili jste se mě. Ale musí se naplnit Písma."
50
A všichni ho opustili a utekli.
51
Šel s ním nějaký mladík, který měl přes nahé tělo přehozený plátěný šat, i chtěli se ho zmocnit.
52
On tam zanechal lněný šat a utekl [od nich] nahý.
53
Ježíše odvedli k veleknězi a shromažďují se všichni přední kněží, starší a učitelé Písma.
54
Petr ho z dálky následoval až dovnitř do veleknězova dvora, seděl pak se sluhy a ohříval se u světla ohně.
55
Přední kněží a celá velerada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho usmrtili, ale nenalézali.
56
Neboť mnozí proti němu lživě svědčili, ale jejich svědectví nebyla stejná.
57
Někteří povstali a lživě proti němu svědčili:
58
"My jsme ho uslyšeli, jak říká: Já zbořím tuto svatyni udělanou rukama a ve třech dnech vybuduji jinou, ne rukama udělanou."
59
A ani tak jejich svědectví nebylo shodné.
60
I povstal uprostřed velekněz a zeptal se Ježíše: "Nic neodpovídáš na to, co tito proti tobě svědčí?"
61
On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz ptal a říká mu: "Jsi ty Kristus, Syn Požehnaného?"
62
Ježíš řekl: "Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího s nebeskými oblaky."
63
Velekněz roztrhl svá roucha a říká: "Nač ještě potřebujeme svědky?
64
Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?" Všichni ho odsoudili, že je hoden smrti.
65
A někteří na něho začali plivat, zahalovat mu tvář, bít ho pěstmi a říkat mu: "Zaprorokuj!" A biřici ho zasypali ranami.
66
A zatímco byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek.
67
Když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: "I ty jsi byl s Nazaretským, tím Ježíšem."
68
On však zapřel: "Nevím ani nerozumím, co říkáš." A vyšel ven do předního dvora a kohout zakokrhal.
69
A když ho ta služka uviděla, začala opět říkat těm, kteří stáli poblíž: "Tento je z nich."
70
On však opět zapíral. A za malou chvíli znovu ti, co stáli poblíž, říkali Petrovi: "Skutečně jsi jeden z nich, neboť jsi také z Galileje."
71
On se pak začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka, o kterém mluvíte."
72
A hned kohout podruhé zakokrhal. Tu si Petr vzpomněl na výrok, jak mu Ježíš řekl: "Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát se mne zřekneš," a zhroutil se a plakal.
