Potom odtud odešel a přišel do svého domovského města a jeho učedníci šli s ním.
2
Když nastala sobota, začal učit v synagoze; a mnozí, kteří [ho] slyšeli, žasli a říkali: "Odkud to má? A co [to] dostal za moudrost? A [jak to], [že] se skrze jeho ruce dějí takové zázraky?
3
Není to snad ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Jozese, Judy a Šimona? A nejsou snad jeho sestry tady s námi?" A [tak] se nad ním pohoršovali.
4
Ježíš jim tedy řekl: "Prorok není beze cti; jedině ve své vlasti, mezi svými příbuznými a ve svém domě."
5
A nemohl tam udělat žádný zázrak, jen na několik nemocných vložil ruce a uzdravil je.
6
Podivil se tedy nad jejich nevěrou a začal obcházet okolní městečka a učit.
7
Potom k sobě svolal dvanáct [učedníků a] začal je vysílat po dvou. Dal jim moc nad nečistými duchy
8
a přikázal jim, aby si na cestu nebrali nic kromě hole: ani mošnu, ani chléb, ani peníze do opasku,
9
ale aby měli obuté sandále a neoblékali si dvě košile.
10
Řekl jim také: "Kamkoli vejdete do domu, tam zůstaňte, dokud odtamtud nevyjdete.
11
A kdekoli by vás nepřijali a neposlouchali by vás, vyjděte odtamtud a vyklepte prach ze svých nohou na svědectví proti nim. Amen, říkám vám, že Sodomě a Gomoře bude v soudný den lehčeji než tomu městu."
12
A tak vyšli a kázali, aby [lidé] činili pokání.
13
Vymítali mnoho démonů a mnoho nemocných mazali olejem a uzdravovali.
14
Tehdy [o něm] uslyšel [i] král Herodes (protože jeho jméno se stalo známým) a řekl: "Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto se skrze něj dějí zázraky!"
15
Jiní však říkali: "Je [to] Eliáš" a jiní říkali: "Je [to] prorok jako jeden z těch [dávných] proroků."
16
Když [to] však uslyšel Herodes, řekl: "To je [ten] Jan, kterého jsem sťal. Byl vzkříšen z mrtvých!"
17
Herodes totiž sám poslal, zatkl Jana a spoutal ho ve vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože se s ní oženil.
18
Jan totiž Herodovi říkal: "Není ti dovoleno mít manželku svého bratra!"
19
Herodias to tedy měla proti němu a chtěla ho zabít, ale nemohla.
20
Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to spravedlivý a svatý člověk, a [tak] ho chránil. Když ho slyšel, mnoho věcí [i] dělal a poslouchal ho rád.
21
Příhodný den však přišel, když Herodes na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své velmože a velitele a pro přední muže Galileje.
22
Když přišla dcera té Herodiady a zatančila, zalíbila se Herodovi i jeho spoluhodovníkům a král té dívce řekl: "Pros mne, o cokoli chceš, a dám ti [to]."
23
A přísahal jí: "O cokoli bys mne poprosila, [to] ti dám, až do polovice svého království."
24
Odešla tedy a řekla své matce: "O co mám poprosit?" A ona řekla: "O hlavu Jana Křtitele."
25
Hned tedy se spěchem přišla ke králi a prosila ho: "Chci, abys mi ihned dal na míse hlavu Jana Křtitele."
26
A král se velmi zarmoutil, [ale] kvůli svým přísahám a spoluhodovníkům ji nechtěl odmítnout.
27
A tak ten král hned poslal kata a přikázal, aby přinesl Janovu hlavu. A ten odešel, sťal ho ve vězení
28
a přinesl jeho hlavu na míse. Dal ji té dívce a ta dívka ji dala své matce.
29
Když to potom uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pochovali je do hrobu.
30
Potom se apoštolové sešli k Ježíši a oznámili mu všechno, co dělali i co učili.
31
Tehdy jim řekl: "Pojďte [jen] vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte." Těch, kdo [k nim] přicházeli a [zase] odcházeli, bylo totiž tolik, že neměli ani chvilku na jídlo.
32
Odpluli tedy o samotě lodí na pusté místo.
33
Ale když odcházeli, mnozí je uviděli a poznali. Seběhli se tam ze všech měst pěšky, předešli je a sešli se k němu.
34
Když pak Ježíš vystoupil, uviděl veliký zástup [lidí a] byl naplněn soucitem k nim, protože byli jako ovce, které nemají pastýře. Tehdy je začal učit mnoha věcem.
35
A když už se připozdilo, přišli k němu jeho učedníci a řekli: "Tohle místo je pusté a už je moc hodin.
36
Propusť je, ať odejdou do okolních statků a vesnic a nakoupí si chléb, protože nemají co jíst."
37
On jim ale odpověděl: "Vy jim dejte najíst." Řekli mu: "Máme jít a nakoupit chléb za dvě stě denárů a dát jim najíst?"
38
On jim řekl: "Kolik máte chlebů? Jděte a podívejte se." Když [to] zjistili, řekli: "Pět, a dvě ryby."
39
Tehdy jim přikázal, aby všechny posadili po skupinách na zelené trávě.
40
Rozložili se tedy v řadách po stu a po padesáti [lidech].
41
Potom vzal těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal a nalámal ty chleby a dával svým učedníkům, aby jim [je] předkládali. A ty dvě ryby rozdělil všem.
42
A tak se všichni najedli a byli nasyceni.
43
Potom sebrali dvanáct košů plných kousků [chleba a] ryb.
44
A těch, kteří ty chleby jedli, bylo kolem pěti tisíc mužů.
45
Potom hned své učedníky přinutil, aby nastoupili na loď a jeli napřed na druhou stranu k Betsaidě, než on rozpustí zástup.
46
A když se s nimi rozloučil, odešel na horu, aby se modlil.
47
Když pak nastal večer, byla loď uprostřed moře a on sám na zemi.
48
A uviděl je, jak se úmorně plaví, protože [jeli] proti větru. Při čtvrté noční hlídce pak k nim přicházel pěšky po moři a chtěl je minout,
49
ale oni, když ho uviděli, jak kráčí po moři, mysleli, že je [to] přízrak, a vykřikli [strachy].
50
Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. Ale on s nimi hned promluvil a řekl jim: "Vzmužte se, [to] jsem já! Nebojte se."
51
A nastoupil k nim do lodi a vítr se utišil. A oni ještě daleko víc sami v sobě žasli a divili se.
52
Nepochopili totiž [nic] ohledně těch chlebů, protože jejich srdce bylo ztvrdlé.
53
A když se přeplavili, přijeli do genezaretské země a přistáli.
54
A jakmile vystoupili z lodi, [lidé] ho hned poznali
55
a oběhli celý ten kraj a začali na nosítkách přinášet nemocné [tam], kde slyšeli, že je.
56
A kamkoli přišel, do vesnic, do měst nebo na venkov, [lidé] pokládali nemocné na tržištích a prosili ho, aby se mohli dotknout aspoň cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.
