Poněvadž se mnozí pokusili po pořádku sepsat vyprávění o těch věcech, ve kterých my máme plnou jistotu
2
(neboť nám [je] předali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky toho Slova),
3
zdálo se i mně [dobré], abych ti o tom po pořádku napsal, vznešený Teofile, [neboť] jsem to všechno od začátku pečlivě vyhledal,
4
abys poznal hodnověrnost těch věcí, jimž jsi byl naučen.
5
Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z Abiášovy [kněžské] třídy, a jeho manželka [byla] z dcer Áronových a jmenovala se Alžběta.
6
Oba byli v Božích očích spravedliví a chodili bezúhonně ve všech Pánových přikázáních a ustanoveních.
7
Neměli však dítě, protože Alžběta byla neplodná a oba už byli v pokročilém věku.
8
A když konal kněžskou službu před Bohem podle pořadí své třídy, stalo se,
9
že na něj podle zvyku kněžského úřadu padl los, aby vešel do Pánova chrámu a obětoval kadidlo.
10
Venku pak stálo veliké množství lidí modlících se v hodině zapálení kadidla.
11
Tehdy se mu ukázal Pánův anděl stojící vpravo od kadidlového oltáře.
12
Když [ho] Zachariáš spatřil, zděsil se a padl na něj strach.
13
Anděl mu však řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena a Alžběta, tvá manželka, ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.
14
[Z toho] se budeš radovat a veselit a z jeho narození budou mít radost mnozí.
15
Neboť bude veliký v Pánových očích a nebude pít víno ani opojný nápoj a bude naplněn Duchem Svatým už z lůna své matky.
16
A mnohé ze synů Izraele obrátí k Pánu, jejich Bohu.
17
On půjde před jeho tváří v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a nepovolné k moudrosti spravedlivých, aby přichystal Pánu připravený lid."
18
Zachariáš tedy řekl andělu: "Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a [také] má manželka je v pokročilém věku."
19
Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, ten, který stojí před Boží tváří, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tyto radostné zprávy.
20
A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svém čase naplní."
21
A lidé [venku] čekali na Zachariáše a divili se, že se tak zdržuje v chrámu.
22
Když pak vyšel, nemohl k nim promluvit. A [tak] poznali, že v chrámu spatřil vidění, neboť se s nimi dorozumíval posunky a zůstával němý.
23
Stalo se pak, že po naplnění dnů své služby odešel do svého domu.
24
Jeho manželka Alžběta po těch dnech počala a tajila se [s tím] pět měsíců se slovy:
25
"Takto se ke mně zachoval Pán ve dnech, kdy na [mě] pohlédl a zbavil mě pohany mezi lidmi."
26
V šestém měsíci pak byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města jménem Nazaret
27
k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. A jméno té panny [bylo] Marie.
28
A když k ní přišel, řekl: "Zdravím tě, milostí obdařená, Pán s tebou! [Jsi] požehnaná mezi ženami!"
29
Ale když ho spatřila, byla z jeho slov rozrušena a přemýšlela, co to bylo za pozdrav.
30
Anděl jí tedy řekl: "Neboj se, Marie, vždyť jsi u Boha nalezla milost.
31
Hle, počneš v lůnu a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
32
Ten bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího a Pán, [náš] Bůh, mu dá trůn jeho otce Davida.
33
Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho království nebude [mít] konce.
34
Marie však řekla andělu: "Jak se to stane, když [dosud] nepoznávám muže?"
35
Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch Svatý a zastíní tě moc Nejvyššího; proto také to svaté, co se z tebe narodí, bude nazýváno Syn Boží.
36
A pohleď, tvá příbuzná Alžběta, o které říkali, že je neplodná, ta také počala syna, [i] ve svém stáří - a je v šestém měsíci,
37
neboť u Boha nebude nemožné žádné slovo."
38
Tehdy Marie řekla: "Pohleď, [jsem] služebnice Pána. Ať se mi stane podle tvého slova!" A anděl od ní odešel.
39
V těch dnech pak Marie vstala a spěšně odešla do hor, do města Judova.
40
Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
41
A jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, stalo se, že děťátko v jejím lůnu poskočilo a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým.
42
Tehdy hlasitě zvolala: "Požehnaná [jsi] mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna!
43
Ale proč je mi [dáno], že matka mého Pána přišla ke mně?
44
Vždyť jakmile vešel zvuk tvého pozdravu do mých uší, poskočilo děťátko v mém lůnu radostí.
45
A blaze té, která uvěřila, neboť se naplní to, co jí bylo řečeno od Pána."
46
Tehdy Marie řekla: "Má duše velebí Pána
47
a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
48
neboť pohlédl na ponížení své služebnice. Hle, od nynějška mne budou blahoslavit všechna pokolení,
49
neboť mi učinil veliké věci Ten, [který je] mocný, jehož jméno [je] svaté
50
a jehož milosrdenství k těm, kteří se ho bojí, [trvá] od pokolení do pokolení.
51
Svou paží dokázal moc, rozptýlil pyšné v myšlení jejich srdce.
52
Mocné svrhl z trůnů a ponížené povýšil.
53
Hladové nasytil dobrými [věcmi] a bohaté propustil s prázdnou.
54
Ujal se Izraele, svého služebníka; pamatoval na milosrdenství
55
- jak mluvil k našim otcům - vůči Abrahamovi a jeho semeni [až] navěky."
56
Marie s ní pak zůstala asi tři měsíce a vrátila se do svého domu.
57
Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna.
58
A když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal své veliké milosrdenství, radovali se [spolu] s ní.
59
Osmého dne se pak stalo, [že] přišli to dítě obřezat a dávali mu jméno podle jeho otce, Zachariáš.
60
Jeho matka [jim] však odpověděla: "Ne, bude se jmenovat Jan."
61
Řekli jí: "Vždyť ve tvém rodu se tak nikdo nejmenuje!"
62
Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat.
63
On požádal o tabulku a napsal slova: "Jmenuje se Jan." Všichni se podivili.
64
A jeho ústa se ihned otevřela a jeho jazyk [se rozvázal a] dobrořečil Bohu.
65
Tehdy na všechny jejich sousedy přišla bázeň a po celých judských horách se rozmlouvalo o všech těchto věcech.
66
Všichni, kteří [o tom] slyšeli, [to] ukládali ve svém srdci se slovy: "Co to bude za dítě?" A Pánova ruka byla s ním.
67
Jeho otec Zachariáš pak byl naplněn Duchem Svatým a prorokoval [těmito] slovy:
68
"Požehnaný Pán, Bůh Izraele, neboť [nás] navštívil a svému lidu způsobil vykoupení.
69
Vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, svého služebníka,
70
jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků, kteří [byli] od věků,
71
o vysvobození od našich nepřátel a z ruky všech, kteří nás nenávidí,
72
aby prokázal milosrdenství našim otcům a vzpomenul na svou svatou smlouvu -
73
na přísahu, kterou přísahal Abrahamovi, našemu otci - že nám dá,
74
abychom vysvobozeni z ruky svých nepřátel beze strachu sloužili jemu
75
ve svatosti a spravedlnosti před jeho tváří po všechny dny svého života.
76
A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánovou tváří připravit jeho cesty,
77
dát jeho lidu poznat spasení v odpuštění jejich hříchů
78
skrze niterné milosrdenství našeho Boha, v němž nás navštívil [jako] svítání z výšin,
79
aby se ukázal sedícím v temnotách a stínu smrti, aby přivedl naše nohy na cestu pokoje."
80
Dítě pak rostlo a sílilo v duchu a bylo na pustinách až do dne, kdy se ukázalo Izraeli.