"Ať se vaše srdce nermoutí. Věříte v Boha, věřte i ve mne.
2
V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby [to tak] nebylo, pověděl bych vám.
3
Jdu, abych vám připravil místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli [tam], kde jsem já.
4
A kam já jdu, víte, i cestu znáte."
5
Tomáš mu řekl: "Pane, nevíme, kam jdeš. A jak můžeme znát cestu?"
6
Ježíš mu řekl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
7
Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce; a od nynějška ho znáte a viděli jste ho."
8
Filip mu řekl: "Pane, ukaž nám Otce a [to] nám stačí."
9
Ježíš mu řekl: "Tak dlouhý čas jsem s vámi a nepoznal jsi mě, Filipe? Kdo viděl mne, viděl Otce; jak to, [že] tedy říkáš: 'Ukaž nám Otce'?
10
Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám od sebe, ale Otec, který ve mně přebývá, on dělá ty skutky.
11
Věřte mi, že já [jsem] v Otci a Otec ve mně; alespoň kvůli těm samotným skutkům mi věřte."
12
"Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, skutky, které dělám já, bude dělat i on; a bude dělat větší [skutky] než tyto, neboť já jdu ke svému Otci.
13
A o cokoli byste poprosili v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.
14
Budete-li o něco prosit v mém jménu, já [to] udělám."
15
"Milujete-li mě, zachovávejte má přikázání.
16
A já budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal na věky,
17
toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí ani ho nezná. Vy ho však znáte, protože přebývá u vás a bude ve vás.
18
Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám.
19
Ještě krátký [čas] a svět mě už neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, i vy budete žít."
20
"V ten den poznáte, že já [jsem] ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás.
21
Kdo má moje přikázání a zachovává je, to je ten, který mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe."
22
Judas (ne ten Iškariotský) mu řekl: "Pane, jak to, že chceš zjevit sám sebe nám, a ne světu?"
23
Ježíš mu odpověděl a řekl: "Jestliže mě někdo miluje, bude zachovávat mé slovo; a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a zřídíme [si] u něj příbytek.
24
Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova; a slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo."
25
Tyto věci jsem [k] vám mluvil, [dokud] jsem přebýval u vás.
26
Avšak Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
27
Zanechávám vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já vám dávám, ne jako dává svět. Ať se vaše srdce nermoutí ani nestrachuje.
28
Slyšeli jste, že jsem vám řekl: 'Odcházím a [zase] k vám přijdu.' Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jsem řekl: 'Jdu k Otci,' neboť můj Otec je větší než já.
29
A řekl jsem vám [to] teď, předtím než se [to] stane, abyste až se [to] stane, uvěřili.
30
Už s vámi nebudu mnoho mluvit, protože přichází vládce tohoto světa. Nemá na mně nic,
31
ale [přichází,] aby svět poznal, že miluji Otce a [že] jednám, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odsud."
