První zprávu jsem zajisté sepsal, ó Teofile, o všech věcech, které Ježíš začal dělat i učit
2
až do dne, kdy byl vzat vzhůru, když skrze Ducha Svatého dal přikázání apoštolům, které vyvolil.
3
Těm také po svém utrpení mnoha jistými důkazy prokázal, že je živý, když se jim po čtyřicet dní ukazoval a mluvil o Božím království.
4
A když [je] shromáždil, přikázal jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma, ale aby očekávali Otcovo zaslíbení, "které jste," [jak řekl,] "slyšeli ode mne;
5
neboť Jan zajisté křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem Svatým po těchto nemnoha dnech."
6
Když se tedy spolu sešli, zeptali se ho: "Pane, obnovíš pro Izrael království v tomto čase?"
7
[On] jim však řekl: "Není vaše věc znát časy nebo doby, které Otec uložil ve své moci;
8
ale přijmete moc Ducha Svatého přicházejícího na vás a budete mi svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku i [v] Samaří a až do posledních [končin] země."
9
A když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen [vzhůru a] oblak jim ho vzal z očí.
10
Když se pak [za ním] upřeně dívali, jak odchází do nebe, hle, postavili se k nim dva muži v bílém rouchu,
11
kteří [jim] řekli: "Muži galilejští, co stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který byl od vás vzat vzhůru do nebe, přijde [stejným] způsobem, jak jste ho viděli odcházet do nebe."
12
Tehdy se vrátili do Jeruzaléma od hory zvané Olivetská, která je blízko Jeruzaléma - ve vzdálenosti [jedné] sobotní cesty.
13
A když vešli, vystoupili do horní místnosti [domu], kde pobývali: Petr, Jakub, Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zélótes a Juda Jakubův.
14
Ti všichni zůstávali jednomyslně v modlitbě a prosbě se ženami, i [s] Marií, Ježíšovou matkou, a s jeho bratry.
15
V těch dnech pak povstal uprostřed učedníků Petr (počet lidí byl dohromady asi sto dvacet) a řekl:
16
"Bratři, muselo se naplnit to Písmo, které Davidovými ústy předpověděl Duch Svatý o Jidáši, který se stal vůdcem těch, kdo zajali Ježíše.
17
Neboť byl započítán mezi nás a obdržel podíl na této službě."
18
(Ten tedy získal za odměnu [své] nepravosti pole, ale když spadl střemhlav, roztrhl se v půli a všechny jeho vnitřnosti vyhřezly.
19
A [to] vešlo ve známost všem obyvatelům Jeruzaléma, takže to pole bylo v jejich vlastním jazyce pojmenováno Akeldama, to jest Pole krve.)
20
"V knize Žalmů je přece napsáno: 'Jeho příbytek ať zpustne a ať není, kdo by v něm bydlel' a: 'Jeho úřad ať zaujme jiný.'
21
Proto musí jeden z těch mužů, kteří s námi chodili po celý čas, kdy Pán Ježíš přebýval mezi námi,
22
počínaje Janovým křtem až do toho dne, kdy byl od nás vzat vzhůru, být s námi svědkem jeho vzkříšení."
23
Postavili tedy dva: Josefa zvaného Barsabáš (který měl příjmení Justus) a Matěje.
24
A když se pomodlili, řekli: "Ty, Pane, který znáš všechna srdce, ukaž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou,
25
aby obdržel podíl na této službě a apoštolství, od něhož Jidáš odstoupil, aby odešel na své místo."
26
Dali jim tedy losy a los padl na Matěje. A [tak] byl připočten k jedenácti apoštolům.
