Pavel tedy upřeně pohlédl na veleradu a řekl: "Bratři, já až do tohoto dne žiji před Bohem s naprosto čistým svědomím."
2
Nejvyšší kněz Ananiáš tedy přikázal těm, kdo u něj stáli, aby ho bili přes ústa.
3
Tehdy mu Pavel řekl: "Tebe bude bít Bůh, obílená stěno! Ty [tu] sedíš, abys mě soudil podle Zákona a proti Zákonu mě nařizuješ bít?"
4
Ti, kdo tam stáli tedy řekli: "[Ty] spíláš Božímu nejvyššímu knězi?"
5
Pavel řekl: "Nevěděl jsem, bratři, že je [to] nejvyšší kněz. Je přece napsáno: 'Vůdci svého lidu nebudeš zlořečit.' "
6
Když pak Pavel poznal, že ve veleradě je jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal: "Bratři, já jsem farizeus, syn farizea; jsem souzen kvůli naději zmrtvýchvstání!"
7
A když to řekl, došlo mezi farizeji a saduceji k hádce a shromáždění se rozdělilo.
8
Saduceové totiž říkají, že není [žádné] vzkříšení ani anděl nebo duch, ale farizeové to obojí vyznávají.
9
Nastal tedy veliký křik a z farizejské strany povstali zákoníci a bojovali [za něj] se slovy: "Nic zlého jsme na tomto člověku nenašli; jestliže tedy k němu mluvil duch nebo anděl, nebojujme proti Bohu!"
10
A když nastal veliký rozbroj, poručil velitel vojákům (z obavy, aby Pavla neroztrhali), ať sejdou dolů, vytrhnou ho z jejich středu a odvedou do pevnosti.
11
A příští noc se k němu postavil Pán a řekl: "Buď statečný, Pavle; protože tak jako jsi o mně svědčil v Jeruzalémě, musíš svědčit i v Římě."
12
Když pak nastal den, srotili se někteří z Židů a zapřísáhli se, že nebudou jíst ani pít, dokud nezabijí Pavla.
13
A těch, kteří se takto spikli, bylo více než čtyřicet.
14
Ti přistoupili k velekněžím a starším a řekli: "Zavázali jsme se velikou přísahou, že neokusíme žádný [pokrm], dokud nezabijeme Pavla.
15
Vy tedy nyní s veleradou dejte vědět veliteli, ať ho zítra přivede k vám, jako byste o něm chtěli zjistit něco přesnějšího. A my jsme připraveni zabít ho předtím, než se [k vám] přiblíží."
16
O té léčce však uslyšel syn Pavlovy sestry. Přišel [tedy], vešel do pevnosti a pověděl [to] Pavlovi.
17
Pavel tedy k sobě zavolal jednoho ze setníků a řekl: "Doveď tohoto mladíka k veliteli, protože mu má něco oznámit."
18
On ho tedy vzal, odvedl k veliteli a řekl: "Vězeň Pavel mě zavolal a poprosil, abych k tobě přivedl tohoto mladíka, že ti má něco říci."
19
Velitel ho tedy vzal za ruku, poodešel s ním stranou a ptal se: "Co mi to máš oznámit?"
20
A [on] řekl: "Židé se dohodli, že tě požádají, abys zítra přivedl Pavla do velerady, jako by o něm chtěli zjistit něco přesnějšího.
21
Ale ty jim nevěř, protože na něj číhá více než čtyřicet z nich. Ti muži se zapřísáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud ho nezabijí. Jsou už připraveni a čekají [jen] na zprávu od tebe!"
22
Velitel tedy toho mladíka propustil a přikázal [mu]: "Nikomu neříkej, že jsi mi to oznámil!"
23
A když si zavolal určité dva setníky, řekl: "Připravte na třetí noční hodinu dvě stě vojáků k cestě do Cesareje, také sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců.
24
A přiveďte zvířata, aby [na ně] Pavla posadili a bezpečně ho dopravili k vladaři Felixovi."
Tohoto muže Židé zajali a chtěli zabít. Když jsem se [však] dozvěděl, že je Říman, přišel jsem s vojskem a vytrhl [jim] ho.
28
A protože jsem chtěl zjistit, z čeho jej obviňují, přivedl jsem ho do jejich velerady.
29
Tehdy jsem shledal, že jej obviňují kvůli [nějakým] otázkám jejich Zákona, ale že nemá žádnou vinu zasluhující smrt nebo vězení.
30
A když mi bylo oznámeno o úkladech, které tomu muži činili Židé, ihned jsem [ho] poslal k tobě a jeho žalobcům jsem přikázal, aby řekli před tebou, co proti němu mají. Buď zdráv."
31
Vojáci tedy vzali Pavla, jak jim bylo nařízeno, a odvedli [ho] v noci do Antipatridy.
32
Nazítří s ním pak nechali jet jezdce a vrátili se do pevnosti.
33
A ti, když přijeli do Cesareje, doručili vladaři dopis a postavili před něj Pavla.
34
Když si tedy vladař [dopis] přečetl, zeptal se, z jaké je provincie, a když zjistil, že z Kilikie,
35
řekl: "Vyslechnu tě, až přijdou také tví žalobci." A nařídil, ať je hlídán v Herodově paláci.
