Bratři, nechci, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod tím oblakem a všichni prošli mořem;
2
a všichni byli oblakem a mořem pokřtěni v Mojžíše;
3
a všichni jedli tentýž duchovní pokrm;
4
a všichni pili tentýž duchovní nápoj (neboť pili z duchovní skály, která šla za nimi, a ta skála byl Kristus);
5
ale ve většině z nich Bůh nenašel zalíbení, neboť byli pobiti na poušti.
6
Tyto věci se staly nám pro výstrahu, abychom nedychtili po zlých věcech, jako dychtili oni.
7
Nebuďte ani modláři, jako někteří z nich, jak je napsáno: "Lid si sedl, aby jedl a pil, a vstali, aby se bavili."
8
Ani nesmilněme, jako někteří z nich smilnili a padlo jich v jeden den dvacet tři tisíc.
9
Ani nepokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady.
10
Ani nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem.
11
A toto všechno se jim stalo na výstrahu a bylo [to] zapsáno pro napomenutí nám, ke kterým dospěly konce věků.
12
Proto ať ten, kdo se domnívá, že stojí, dá pozor, aby nepadl.
13
Nezachvátilo vás [jiné] pokušení než lidské. Ale věrný [je] Bůh, který vás nenechá pokoušet nad vaše možnosti, ale způsobí se zkouškou také východisko, abyste [ji] mohli unést.
14
A proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím.
15
Mluvím jako k rozumným [lidem]; sami posuďte, co říkám.
16
Kalich požehnání, který žehnáme - není [to] snad společenství Kristovy krve? Chléb, který lámeme - není [to] snad společenství Kristova těla?
17
Vždyť jsme, [ač] mnozí, jedním chlebem, jedním tělem, neboť máme všichni podíl na tom jednom chlebu.
18
Pohleďte na Izrael podle těla: nejsou snad ti, kdo jedí [z] obětí, účastníky oltáře?
19
Co tedy říkám? Že modla je něco? Anebo, že modlám obětované je něco?
20
[Říkám] spíše, že to, co obětují pohané, obětují démonům a ne Bohu. A [já] nechci, abyste byli účastníky démonů.
21
Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů.
22
Anebo chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?
23
Všechno smím, ale ne všechno je prospěšné; všechno smím, ale ne všechno buduje.
24
Nikdo ať nehledá svůj [prospěch], ale každý [prospěch] toho druhého.
25
Jezte, cokoli se prodává na masném trhu, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte,
26
neboť "Pánova [je] země i její plnost."
27
Jestliže vás někdo z nevěřících zve a [vy tam] chcete jít, jezte, cokoli vám nabídnou, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte.
28
Kdyby vám však někdo řekl: "Toto je obětované modlám," nejezte kvůli tomu, kdo [vám to] oznámil, a kvůli svědomí. Vždyť "Pánova [je] země i její plnost."
29
Nemluvím ovšem o [tvém] vlastním svědomí, ale [o svědomí] toho druhého. Vždyť proč má být moje svoboda souzena svědomím [někoho] jiného?
30
A jestliže já požívám [pokrm] s děkováním, proč mám být tupen kvůli tomu, za co vzdávám díky?
31
Ať už tedy jíte nebo pijete nebo děláte cokoli, dělejte všechno k Boží slávě.
32
Buďte bezúhonní pro Židy, pro Řeky i pro Boží církev,
33
jako se i já všem snažím líbit v každém ohledu, nehledaje vlastní užitek, ale [užitek] mnohých, aby byli spaseni.
