Tehdy jsem uslyšel z chrámu mocný hlas, jak říká těm sedmi andělům: "Jděte, vylijte těch sedm koflíků Božího hněvu na zem."
2
První tedy odešel a vylil svůj koflík na zem a na lidech, kteří měli znamení šelmy, a [na] těch, kteří se klaněli jejímu obrazu, vyvstaly zlé a zhoubné vředy.
3
Druhý anděl pak vylil svůj koflík do moře a obrátilo se jakoby v krev mrtvého a veškerá živá duše v moři zemřela.
4
Třetí anděl pak vylil svůj koflík na řeky a na prameny vod a obrátily se v krev.
5
A slyšel jsem anděla vod, jak říká: "Jsi spravedlivý, Pane, který jsi, který jsi byl a který budeš, že jsi to usoudil!
6
Protože prolévali krev svatých a proroků, a [ty] jsi jim dal pít krev, neboť si [to] zaslouží."
7
A uslyšel jsem, jak jiný od oltáře říká: "Ano, Pane Bože Všemohoucí, tvé soudy [jsou] pravdivé a spravedlivé."
8
Čtvrtý anděl pak vylil svůj koflík na slunce a bylo mu dáno pálit lidi ohněm.
9
A lidé byli páleni velikým žárem a rouhali se jménu Boha, který má moc nad těmi ranami, avšak nečinili pokání, aby mu vzdali slávu.
10
Pátý anděl pak vylil svůj koflík na trůn té šelmy a její království bylo zatemněno. [Lidé] se bolestí kousali do jazyka
11
a rouhali se nebeskému Bohu pro své bolesti a pro své vředy, avšak nečinili pokání ze svých skutků.
12
Šestý anděl pak vylil svůj koflík na tu velikou řeku Eufrat a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce.
13
Tehdy jsem uviděl z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy podobné žabám.
14
Jsou [to] duchové démonů, kteří konají divy a vycházejí ke králům země a celého světa, aby je shromáždili k bitvě toho velikého dne Všemohoucího Boha.
15
"Hle, přicházím jako zloděj. Blaze tomu, kdo bdí a střeží svá roucha, aby nechodil nahý a nebyla vidět jeho hanba."
16
A shromáždil je na místo, které se hebrejsky jmenuje Armageddon.
17
Sedmý anděl pak vylil svůj koflík na ovzduší a z nebeského chrámu vyšel od trůnu mocný hlas: "Stalo se!"
18
A nastaly hlasy, hromobití a blýskání a bylo veliké zemětřesení - tak veliké zemětřesení, jaké nebylo, co jsou lidé na zemi.
19
A to veliké město se roztrhlo na tři díly a města národů padla. A veliký Babylón byl připomenut před Boží tváří a [Bůh] mu dal kalich s vínem svého vášnivého hněvu.
20
Tehdy zmizely všechny ostrovy a hory se nedaly najít.
21
Z nebe padaly na lidi veliké kroupy, [těžké] jako cent. A kvůli ráně těch krup se lidé rouhali Bohu, neboť ta rána byla nesmírně veliká.
